Dysplazie lokte
28. 4. 2011
PSI A GENETIKA
Za porozuměním variability plemen psů a jejich života
Ing.Jaromír Dostál,DrSc.
Dysplazie lokte
Pod pojmem dysplazie lokte jsou známy celkem tři odlišné poruchy růstu loketního kloubu, které se projevují kulháním, protože jsou bolestivé, a otokem postiženého či postižených kloubů. Podrobnější popis jednotlivých forem dysplazie lokte si nebudeme uvádět. Postižen může být jeden kloub nebo oba klouby jak u psů, tak u fen. U některých plemen je popisován častější výskyt tohoto defektu u psů. Dysplazii lokte lze pozorovat již ve stáří 4 až 6 měsíců, ale všechny tři poruchy lze operativně odstraňovat. Toto je pravděpodobně důvodem, proč není tento defekt tak podrobně a intenzivně geneticky prostudován.
V USA bylo zjištěno, že jsou postižena především velká plemena psů, přičemž největší výskyt tohoto defektu byl zaznamenán u německého ovčáka. Tato zjištění byla poptvrzena i v Anglii. Nazákladě výsledků studia rodin německých ovčáků byla vyslovena domněnkao genetické kontrole dysplazie lokte. Steward již v roce 1972 uvádí na podkladě studia 38 rodokmenů něm. ovčáků, že příbuzenská plemenitba zvyšuje výskyt dysplazie lokte u potomstva a tak podporuje hypotézu o její genetické kontrole.Podobné závěry jsou publokovány i australskými autory. Nejlépe jsou dokumentována sledování sledování tohoto defektu v USA, kde byly analyzovány vrhy něm. ovčáků a něm. ovčáků křížených s grayhaundem Podrobně jsou rozvedeny v následující tabulce č.1.
Pes zdravý zdravý postižený postižený
Fena zdravá postižená zdravá postižená
Počet potomků 44 22 49 72
Zdravých 42 16 28 32
Postižených - 3 9 24
Neznámých 2 3 12 16
(uhynulých dříve než dosáhli stáří 90 dnů, a dysplezie lokte proto nemohla být vyhodnocena)
Již v běžném porovnání uvedených výsledků můžeme odvodit, že dysplazie loketního kloubu nemůže být kontrolována jednou dominantní alelou jednoho genu, protože pak by poměr postižených a zdravých potomků po páření v druhé a třetí skupině, kdy je jeden z jejich rodičů zdravý a jeden postižený, nemohl být ve prospěch zdravých potomků, ale naopak počet postižených potomků by nutně musel být vyšší. Ani kontrola jednou recesivní alelou jednoho genu není pravděpodobná. V takovém případě by zase vzájemné páření postižených rodičů mezi sebou muselo dát jen postižené potomstvo a ne, jak je vidět ve čtvrté skupině, více než polovinu potomstva zdravého.Genetická kontrola tohoto defektu je z tohoto důvodu stále nejasná.
Plemena, u kterých byl výskyt dysplazie lokte popsán bez ohledu na to, o kterou formu se jedná, jsou německý ovčák,bernský salašnický pes,německá doga,border kolie,francouzský buvier, německý boxer, bulmastif, pyrenejský ovčák, irský vlkodav, kuvas, novofundlandský pes, briard, rotvajler, čau-čau, šarpej, anglický baset, střední pudl,...
Vědecká komise FCI navrhla a předsednictvo FCI přijalo jednotný návrh hodnocení dysplazie kyčelního kloubu a dysplazie lokte( viz Magazin FCI 35/2000,str.5-7), kde rovněž specifikuje podmínky, za kterých je hodnocení akceptováno všemi členskými zeměmi FCI, minimálně požadované stáří jedince při kontrole,podrobný návrh mezinárodního certifikátu ve všech čtyřech jazycích FCI tak,aby byl srozumitelný a přehledný, obsahující podrobnéidentifikační údaje vyšetřeného jedince, datum,pracoviště,jméno a razítko toho, kdo vyšetření provedl.
Dysplazie kyčelního koubu je hodnocena pěti stupni,přičemž:
A bez příznaků dysplazie kyčelního kloubu
B téměř bez příznaků dysplazie kyč.kloubu
C mírný stupeň dysplazie kyčelního kloubu
D střední stupeň dysplazie kyčelního kloubu
E vysoký stupeň dysplazie kyčelního kloubu
Dysplazie lokte je hodnocena čtyřmi stupni, přičemž:
0 bez příznaků dysplazie lokte
1 mírný stupeň dysplazie lokte
2 střední stupeň dysplazie lokte
3 vysoký stupeň dysplazie lokte
Jak jste si jistě všimli,záměrně jsou stupně dysplazie kyčelního kloubu označovány písmeny a stupě dysplazie lokte číslicemi,aby v žádném případě nemohlo dojít k záměně hodnocení.
/přepsáno z časopisu Svět psů 4/2003/